Hlavní přínosy zateplení vnějších stěn jsou následující:
- zlepšením tepelně-technických vlastností stěn se sníží tepelné ztráty objektu a tím pádem i výdaje za tepelnou energii potřebnou k vytápění budovy v zimním období (uvádí se, že lze dosáhnout až šedesátiprocentní úspory)
- vytvořením vnějšího komplexního ochranného pláště prodloužíte životnost stavebních konstrukcí, mimo jiné tím, že zabráníte působení mrazu na zdivo a eliminujete tzv. tepelné mosty, což jsou místa s výraznějším únikem tepelné energie do exteriéru (např. v okolí oken)
- zlepší se akustické vlastnosti obvodových stěn a váš interiér bude lépe chráněn před vnějším hlukem
- při správně zvolené skladbě obvodového pláště dojde ke zlepšení vlhkostních poměrů v konstrukcích, snížení rizika kondenzace vodní páry obsažené ve vzduchu i stavebních materiálech a díky vyšší vnitřní povrchové teplotě stěn dojde k zamezení vzniku a růstu plísní
- prodloužíte životnost otopného systému, jelikož si budete moci dovolit vytápět objekt při nižších provozních teplotách (při zřízení vnějšího zateplení hned u novostavby lze ušetřit také pořízením levnějšího topení s nižším výkonem)
- zvýší se komfort při užívání budovy
- možnost efektivního ztvárnění fasády
- zmenšením spotřeby energie snížíte zátěž na životní prostředí (ačkoliv by tato položka měla být hned na prvním místě, při stávající ekonomické situaci je tento ekologický aspekt pro většinu lidí přece jen ještě naprosto okrajový)
Příklad: Kolik ušetříme?
Abyste si o možnostech úspor udělali obraznější představu než je ta, kterou se snaží vyvolat vždy jedině pozitivní katalogy výrobců zateplovacích systémů, uvádíme zde jeden reálný příklad. V praxi bylo v rámci rekonstrukce staršího rodinného domku řešeno i komplexní zateplení všech obvodových konstrukcí (tj. obvodové stěny, střešní plášť, podlaha a výplně otvorů).
Dům se nachází v břeclavském okrese, kde je dle. normy zvažována venkovní teplota vzduchu v zimě -15 °C. Zde uvedený výpočet platí pro nejhůře exponovanou místnost v objektu, kterou je koupelna v severním rohu budovy s vnitřní návrhovou teplotou 24° C a vlhkostí vzduchu 90 %. Obvodové stěny jsou tvořeny zdivem smíšeným z pálených a nepálených cihel o tloušťce 60 cm. Strop je tzv. povalový, podlaha betonová s keramickou dlažbou. Žádná ze stavebních konstrukcí ve stávajícím stavu neobsahuje tepelnou izolaci.
Půdorys posuzované místnosti
Při rekonstrukci bylo navrhováno množství nápravných úkonů včetně sanace vlhkosti, pro účely tohoto článku je podstatné, že byl objekt zateplován. Vzhledem k vyšší vlhkosti zdiva byla pro zateplení zvolena izolace z minerálních vláken, která oproti alternativní izolaci polystyrénové lépe propouští vodní páru.
V návaznosti na fyzikální výpočty bylo stanoveno, že budou provedena následující opatření:
- aplikace vnějšího kontaktního zateplovacího systému s izolantem z minerální vlny o tloušťce 80 mm (λ = 0,04 W/mK) včetně poctivého řešení detailů u otvorových výplní aj.
- tepelná izolace podlahy o tloušťce 100 mm (λ = 0,04 W/mK)
- tepelná izolace stropu o tloušťce 200 mm (λ = 0,04 W/mK); strop mezi koupelnou a nevytápěnou půdou
- výměna oken (stávající dvojitá okna s jednoduchým zasklením [U= 5,5 W/m2K] byla nahrazena eurookny s tepelně-izolačním dvojsklem [U= 1,3 W/m2K])
Efektivitu zateplení můžete posoudit z grafu znázorňujícího součinitele prostupu tepla upravovaných konstrukcí před a po zateplení v porovnání s požadovanou normovou hodnotou. (Pozn.: Součinitel prostupu tepla je definován v minulém dílu tohoto seriálu článků.)
63procentní úspora
Z grafu je zřejmé, že zateplením bylo dosaženo mnohem výhodnějších vlastností konstrukcí oproti původnímu stavu. Při navazujícím výpočtu tepelných ztrát pro danou místnost bylo zjištěno, že díky navrženému zateplení je možné dosáhnout až 63 procentní úspory tepelné energie (659 W oproti 1791 W).
15.06.2006 - Jan Homola www.Svet-Bydleni.cz